S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta začínají platit v zahraniční politice nové pořádky. Heslo „Amerika na prvním místě“ tak má viditelné mezinárodní dopady společně s plošným zaváděním cel. Trumpova celní smršť se dotkla rovněž Kanady, na kterou USA uvalily od začátku března letošního roku nejprve clo ve výši 25% na dovoz zboží, poté s platností 1. srpna 35%. Jak se mohou americko-kanadské vztahy změnit a budou stejně pevné jako před zaváděním cel ze strany Washingtonu?
„Starý vztah Kanady se Spojenými státy, který byl založen na prohlubující se integraci našich ekonomik a bezpečnostní spolupráci, je u konce,“ prohlásil kanadský premiér Mark Carney, jehož Liberální strana překvapivě ovládla volby.
Carney současně řekl, že Kanada bude muset zásadně přehodnotit svou ekonomiku, jejíž součástí budou i odvetná cla na dovoz z USA. Ta americká totiž kanadskou ekonomiku zasáhla citelně. Ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí 2025 o 1,6%. Důvody jsou nasnadě – klesající export, který se promítl i do zvýšené nezaměstnanosti, jež v srpnu překročila 7%. Kanada předpokládá, že pomalejší ekonomický růst země bude zřetelný minimálně po dobu několika let.
Odvetná protiamerická cla
Ottawa tak neváhala a učinila opatření v podobě odvetných cel na některé americké výrobky. Trump reagoval podrážděně a na svou sociální síť Truth Social napsal nezastřenou výhrůžku, kdy varoval, že pokud bude Kanada s EU spolupracovat s cílem způsobit Americe hospodářské škody, budou na obě strany uvaleny mnohem vyšší cla než doposud. Tím ovšem přilil další olej do ohně.
Odpor proti americkým clům navíc spojil kanadskou politickou scénu. Vymezil se proti nim jak šéf opoziční Konzervativní strany Pierre Poilievre, tak Jagmeet Singh, předseda levicové NDP (Nová demokratická strana). Podle něho jsou americká cla uvalená na Kanadu dokonce zradou vůči blízkému spojenci a nemají žádné odůvodnění. Celní válka každopádně způsobila ochlazení vzájemných vztahů na trase Washington-Kanada, není tedy pravděpodobné, že by mohlo být dosaženo v dohledné době nějaké oboustranně uspokojivé obchodní dohody. Ostatně jak Trump, tak Carney odmítli, že by se shodli v současné napjaté situaci na nějakém rychlém „bezcelním smíru“.
Kanadský odklon od USA
Pokračující spory však mohou mít dlouhodobější důsledky, a to kanadský odklon od USA, jak podotýká americký think tank Council on Foreign Relations. CNN cituje v této souvislosti Carneyho slova, že Kanada bude muset „dramaticky snížit svou závislost na USA.“ Kanadský předseda vlády uvedl, že celní spory přiměly jím vedenou zemi vypracovat nový plán, který stojí na 3 pilířích – sjednocení domácí ekonomiky, zvýšení vojenských výdajů a prohloubení vazeb s evropskými spojenci. Zvláště poslední bod by pro USA mohl být varujícím mementem.
V červnu 2025 totiž Carney se zástupci EU podepsal dohodu o bezpečnosti a obraně. Smlouva má více zapojit kanadský obranný průmysl do EU, současně je vstupenkou kanadských společností do evropského programu ReArm Europe, jehož cílem je obnovení a významné navýšení obranných kapacit starého kontinentu. Kanada by tak mohla v praxi navázat na velký kontrakt v hodnotě 2 miliard kanadských dolarů, který udělila před rokem německému konsorciu KNDS, jenž se týká údržby její flotily německých tanků Leopard 2. Dále dohoda obsahuje zajištění technických služeb či podporu dodávek.
Evropa na tom může vydělat
A to může znamenat pro USA problém, protože Kanada se může obracet v nákupu vojenského materiálu nikoliv k USA, ale právě k Evropě, která z toho může významněji těžit. Carney ostatně řekl, že Kanada se poohlíží po užším partnerství s EU. Zmíněná dohoda je první „vlaštovkou“ kanadské zásadnější změny postoje vůči USA. V srpnu Carney navštívil Německo, Ukrajinu a Polsko a setkal se s nejvyššími politickými a byznysovými představiteli. Zde konzultoval možnosti spolupráce v řadě odvětví jako energetika, obrana, umělá inteligence a mnohých dalších.
V září pak kanadský premiér oznámil, že letos vláda spustí plán nové diverzifikace obchodu, který má za cíl posílit stávající vztahy a také otevřít nové trhy, nejen v Evropě, ale zejména v Asii. Na základě těchto opatření je už teď jasné, že Kanada se bude v následujících měsících a letech snažit snížit ekonomickou a vojenskou závislost na USA, přičemž se chce více orientovat na Evropu a již zmíněnou Asii v rámci nové diverzifikace obchodu.
Trump hazarduje s důvěrou dosavadních spojenců
Americká cla neohrožují jen dobré vztahy s Kanadou, ale také například Novým Zélandem, který hraje důležitou roli v americké obranné strategii v západním Tichomoří. Trumpovy kroky tak mohou odklonit tuto zemi, jež byla rovněž postižena cly, od USA a současně ji nasměrovat stejně jako Kanadu k větší spolupráci s Evropou a rovněž Asií. Stěžejní otázkou zůstává, zda si vůbec Trump ve svém až příliš sebevědomém výkonu každodenní politiky uvědomuje, že může ztrácet důvěru dosavadních spojenců. Pokud nikoliv, pro USA to může mít v budoucnu vážné zahraničněpolitické, obchodní a ekonomické následky.
Zdroj: Council on Foreign Relations, CNN
Autor/Licence fotografie: dannyj08, free for use under the Pixabay Content License